22. května 18:00

kostel Českobratrské církve evangelické

Po nekonečně dlouhé pauze jsme s obrovskou radostí přivítali příznivce kvalitní hudební produkce na dobrodružné prolínání klasické a současné tvorby.

Ve skvělé akustice kostela Českobratrské církve evangelické zazněl Vivaldi a jeho Magnificat i náš oblíbený norský současník Ola Gjeilo.

V obou světech zaníceně hledáme (a opakovaně nacházíme) hudební krásy, zjitřené emoce, velkolepé i něžné harmonie a hlavně potěšení z postupného zlepšování.

Dovolte nám velmi vřele poděkovat za milou a vstřícnou účast na koncertě, který pro nás byl hned po několika stránkách výjimečný, náročný a nezapomenutelný. O to víc si vážíme podpory, dlouhých potlesků a slov pochvalných i kritických. Vězte, že nic z toho nezůstane bez užitku viset ve vzduchu.

Nádherné snímky nám poskytl úžasný Jan Strnad, i jemu patří velký dík.

Z nácviku

Dirigent: Dva chlapi na 14 žen. Ale držíte to pěkně.
Z ženských řad: Jako ty noty?

Dirigent: Hele, zaberte. Nebo nemůžete? Nebo už nikdy nemůžete? Já vim, že jsme za ty dva roky zestárli, některým se blíží důchod…
Sboristka (35): Proč pořád koukáš na mě?
Dirigent: No já myslel i invalidní.

Sopranistka k dirigentovi: Jo, to dáme, to jsi nám slíbil, že si to zkusíme.
Dirigent Dobře, tak já počkám, až dojíš, ať nemám mák ve vlasech.

Ze soustředění

Letos jsme se opět soustředili v Rokytnici nad Jizerou. A Jarda s Lenkou jako už tradičně uspořádali skvělý orientační běh, který nám dodal kyslík i elán do dalšího nácviku. Děkujeme!